Astronomie

* P O Z O R O V Á N Í *

            Obloha je nejlépe vidět daleko od pouličního osvětlení.Nejlepší pozorovatelné podmínky na světě je pouš.Dají se tam zahlédnout hvězdy i8mag.Není pravda,že pohým okem hvězdy se dají spatřit max.6mag,jakpíšou v knížkách.Mě už se tady v Česku povedlo spatřit hvězdu 6,9mag.Samozřejmě Daleko od měst.Dalším dobře pozorovatelným místu nasvětě jsou hory a pole,kteý jsou dál od měst.

 Před pozorováním si nechte půl hodiny adaptovat zrak na tmu.Nevibírejte si noci,pokud nechcete pozorovat měsíc,oblohu bez zářivého měsíce,neboť jeho světlo oslňuje.Při pozorování by jste neměly používat běžnou baterku.Samozřejmě svítit si musíte.Tedypoužívejte baterku s červeným filtrem,protože lidské oko je na červenésvětlo nejméně citlivé.V tom případě když se kouknete do mapkyčerveným světlem,tak se nemusí oči zase zvykat na tmu.Výroba tétobaterky je jednoduchá.Jenom připevníte např.gumičkou obyčejnoubaterku nekolik vrstef červeného celofánu.Červeně svítí i blikačky na kolo,tak to můžete taky použít.

Zápisy do pozorovacího deníku

O svých pozorování si veďte pečlivé zápisy.Zapisuje se to doPOZOROVACÍHO DENÍKU,ale buďte pečlivý,protože si na to určitě vbudoucnu rádi kouknete a budete vidět co jste pozorovali,za celoudobu,co jste se o to zajímali.Taky si můžete všimnout při kreslení obrázkuco jste pozorovaůli něčeho,co jste si při pozorováni nevšimli.Pozorovacídeník si pořiďte ve formátu A5 nelinkováný a papír odolný gumování.Dodeníku hlavně nepište plnícím perem,kvůli vlhkosti se rozpijí.Budete potřebovat hlavně gumu,obyčejnou tužku(nejlépe měkkou) anějakou propisovací tužku,raději více,protože kvůly nízké teplotě přestávápsát.Musíte si svítit  a to tlumeným červeným světlem(viz uvedeno výše).Jak užjsem buďte pečlivý a pokud nejste skušeni,tak si nejdříve nakresletepozorovací objekt na jiný papír a pak jej nalepte do deníku neboobkreslete.Nejdříve začínejte s kreslením jednoduchých objektů a pak čímdál težší a težší.Kreslení není pro to aby jste něco měly nakreslené,alekreslení objektů do deníku je památkou co jste pozorovaly!Proto si veďtepečlivé záznami.Většína astronomů amatérů si vede svůj pozorovací deník.Příklad pozorovacího deníku zde Nezapomeňte napsat do deníku datum ačas,to je důležité.Dále samozřejmě kresba.Co se týče technyky pozorování,aby jste si ho mohly zaznamenat anakreslit doporučuji montáž samozřejmě s dalekohledem s hodinovémpřístrojem(s pohonem),který vám umožní otáčení se za objektem,takževám neujede a můžete v klidu kreslit.Kreslit můžete i z triedru,vhodný jestriedr se stativem.Pokud chcete nakreslený objekt nějak ohraničit,tak doporučuji dokruhu,který představuje zorné pole dalekohledu.Pokud Nemáte žádné přátele s kterýma by jste pozorovali,tak můžete sezúčastnit inějaké astroakce např Litice,domluvit se můžete na astroforu.

 Pozorování meteorických rojů

Při pozorovani meteorickeho roje musíte vyčkat nejlépe na maximum

meteorického roje,to si jednoduše zjistíte v tabulce.Vždy si zjistěte

radiant.Na pozorování meteorických rojů se hodí nejlépe triedr,kvůli

velkému zornému poli.Dalekohledem má menší zorné pole,tak když se

zrovna jeden meteor objeví,většinou ho netrefíte.

Pozorování vzdálených objektů

Pozorování vzdálených objektů vesmíru(deep-sky objekty)patří k okouzlující kráse,ale pro začátečníka je určití problém jenom určený objekt nálézt.Ktomu slouží astronomické atlasy,kde jsou všechny mapy souhvězdí avyznačená poloha objektů a planet.Nejdříve doporučují začit orientaci naobloze pouhým okem,nebo tridrem kvůli velkému zornému poli.Dále najasnější objekty jako jsou planety nebo měsíc malý dalekohled.A kdyžopravdu budete umět orientaci na obloze,kupte si velký dalekohled avyzkoučejte pozorovat vzdálené krásy vesmíru.Galaxie,hvězdokupy,mlhoviny bez dalekohledu většinou neuvidíte.Zevzdálených deep-sky objektů jsou nejlépe vidět pouhým okem hvězdokupypředevším otevřené např. Plejády a Jesličky.Otevřené hvězdokupy jsou

často rozsáhlé,takže potřebují velké zorné pole,aby jsme je viděly celé.Na to se hodí triedr a nebo malý dalekohled s malým zvětšením.Co se týče kulových hvězdokup,tak ty pouhým okem jen tak nezahlídnete,až na pár vyjímek např.M13 za temné noci.Kulové hvězdokupy jsou naopak hodně nahustěné,takže při malým zvětšení se jeví často jako mlhavé obláčky.Při velkém zvětšení někdy v malých a středně velkých dalekohledech uvidíte v kulovkách plno hvězdnahuštěné do středu.Další deep-sky objeky mlhoviny.Začnu planetární mlhovinou.Většinou nejsou rozsáhlé a málo jasné,takže potřebují velké zvětšení a taky velký objektiv.Objektivem nad 100mm jich zahlédnete plno.I s malym objektivem s velkym zvětšením zahlédnete např.prstencovou mlhovinu v Lyře M57,ale jako nestrukturovaný disk.Dále jsou difuzní mlhoviny,ty jsou rozsáhlé,ale zas slabé,takže větší průměr objektivu.Taky to může být i vyjímka např. difuzní mlhovina Laguna M8 ze souhvězdí Střelce je vidět i pouhým okem a v malém dalekohleduuž se rozdělí na dvě části.Další nejobtížnější jasný a nejslabší objekty jsou galaxie.Můžem je spatřit triedrem,malým dalekohledem,dokonce i pouhým okem např.M31 Velká galaxie v Andromédě(nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem).Některé galaxie jsou zase naopak tolik slabé,že potřebujem velký průměr objektivu s velkým zvětšením,abychom je vůbec spatřili.Galaxie se tak stávají nejslabšími objekty na obloze.                                                                                                                       

                                                                                                                                                        © 2009